Jak vidí svět zvířata?

Zvířata se nepohybují ve stejném světle, jako my. Jejich smysly jim totiž často ukazují naprosto odlišnou realitu od té naší. Věděli jste například, že včela dokáže vidět i ultrafialové světlo? Že králík dokáže vidět až 360 stupňů svého okolí, zatímco kočka jen 180 stupňů? Nebo že žraloci vidí sice černobíle, ale zato až desetkrát ostřeji, než lidé? A že kočka vidí ve tmě lépe díky tomu, že její oči odrážejí světlo?

Lidské oko dokáže vnímat světlo o vlnové délce 400 až 700 nanometrů, což odpovídá spektru od modré po červenou. Někteří živočichové jsou ale schopni vnímat mnohem větší spektrum vlnových délek. Včely, ale i jiný hmyz a ptáci, dokážou vidět pro člověka neviditelné ultrafialové vlny. Díky tomu se dokáží orientovat podle slunce, i když je téměř zataženo. Ultrafialové světlo totiž částečně proniká i mraky. Mnoho květin láká hmyz na zbarvení, které je viditelné pouze v ultrafialovém spektru. A když se na sebe dívají ptáci, pravděpodobně si navzájem připadají mnohem barevnější, než se jeví nám. Hadi zase dokážou vnímat infračervené záření, které zůstává lidským očím také skryto.

Mnoho zvířat ale barvy vnímá mnohem nedokonaleji, než lidé. Psi mají v sítnici jen dva druhy čípků, zatímco lidé tři. Zatímco naše čípky vnímají modrou, zelenou a žlutou, psí čípky jsou citlivé na žlutozelenou a fialovou. Díky tomu pes vidí jen dvě barvy, které dokáže odlišit od černobílých vjemů. Červenou, oranžovou, žlutou a zelenou vnímá jako jednu barvu, zatímco modrou a fialovou jako druhou. Mnoho zvířat vnímá barvy podobně omezeným způsobem. Například taková promyka zas vidí jen červenou a zelenou barvu, ježek zas vidí jen žlutou barvu, jinak vnímá svět černobíle.

Zvířata aktivní v noci pravděpodobně barvy nerozlišují vůbec a vidí jen černobíle. Je tomu tak proto, že za noční vidění jsou v oku zodpovědné tyčinky, které barvy nerozlišují. Zajímavostí u nočních zvířat je to, že mívají v oku odrazovou vrstvu, díky které světlo projde okem dvakrát – jednou při cestě tam a při odrazu na cestě zpět. Umožňuje jim tak lépe vidět při nedostatku světla. Díky této odrazové vrstvičce oči nočních zvířat, například kočky či lišky, ve tmě světélkují, když na ně dopadne světlo.

Podle postavení očí na hlavě dokážete poznat, jestli je zvíře dravec, nebo lovená zvěř. Lovená zvěř mívá oči po stranách hlavy, aby měla větší přehled o okolí. Snadno si tak včas všimnou hrozícího nebezpečí. Třeba takový králík má úhel rozhledu 360 stupňů, takže zrakem obsáhne skoro celé okolí! Pro srovnání, člověk má rozhled asi 200 stupňů a kočka ještě méně, sotva 180 stupňů. Dravci zas mají obě oči vedle sebe, aby mohli na svou kořist přesně zaostřit. Díky tomu dokážou snadněji odhadnout vzdálenosti a určit, kde se kořist nachází. Mají sice menší zorné pole – někteří si to ale dokážou vykompenzovat. Třeba sova má podobně jako kočka úhel rozhledu asi 180 stupňů – ale je schopná otočit hlavu v rozsahu asi 270 stupňů, čili skoro kolem dokola. Kromě toho ji dokáže i zaklonit o 180 stupňů dozadu. Díky tomu si o svém okolí dokáže vytvořit výborný přehled.

Velmi zvláštní oči má hmyz. Skládají se ze spousty malých očí, které mají na povrchu čočku šestiúhelníkového tvaru, z jejichž pohledu si mozek složí celkový vjem. Hmyz tedy vidí obraz jako mozaiku světlejších a tmavších šestiúhelníkových skvrn. Má to i své výhody – díky vypouklému tvaru očí hmyz vidí skoro na všechny strany.